tisk ]Zájem o šifrování komunikace stoupá
Ivan Langer (ODS) už před svým nástupem do čela ministerstva vnitra patřil k největším kritikům policejních odposlechů. V roce 2006 slíbil, že jejich počet radikálně sníží a požádal o spolupráci i svého stranického kolegu z ministerstva spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Policejní statistika z roku 2007 skutečně vykázala o 1731 odposlechů méně. Posloužila k tomu drobná ekvilibristika s čísly.
Zatímco dříve se zveřejňoval pouze jeden údaj za všechny složky státu oprávněné k odposlouchávání telefonických hovorů, ve zmíněném roce 2007 zveřejnilo Policejní prezidium tabulku podrobnější. Z ní sice vyplývá, že policisté snížili počet odposlechů, ale tento výpadek bohatě nahradila celní správa, která po vstupu Česka do Schengenu získala nové pravomoci. V celkovém součtu pak počet odposlechů stoupl. A společně s tím i obavy některých klientů telefonních operátorů.
V roce 2008 z analýzy odposlechů Policejního prezidia zmizely údaje o celní správě, rozvědkách, vězeňské službě i Vojenské policii s odkazem na samostatnou zprávu Nejvyššího státního zastupitelství, která není veřejně dostupná. Čísla s necelými pěti tisíci odposlechy hned vypadají růžověji (viz níže). Přispěla k tomu i novela zákona trestního řádu, podle které je možné povolit odposlech teprve v případě, že důkazy není možné získat jiným způsobem, tedy pravý opak toho, co se děje v jiných civilizovaných zemích.
Kuriózní je, že v roce 2007 řešila policie přes 357 tisíc trestných činů, k čemuž využila téměř šest tisíc odposlechů, zatímco rekordmani celníci založili 683 trestních spisů, ale na jejich objasnění použili 1809 odposlechů. V rámci objektivity je však třeba zmínit, že například kriminální policie loni vykázala v celonárodním průměru 6,29 odposlouchávaných linek na jeden trestní spis.
Policie využívá odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu především při vyšetřování trestné činnosti s prvkem organizované skupiny. Ať už jde o Národní protidrogovou centrálu, která ve statistikách odposlechů trvale vede (téměř 16 odposlouchávaných linek na jeden spis) nebo Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který se také snaží (8,55 linky na spis). Třetím největším policejním odposlouchávačem je severomoravská kriminálka (7,73 linky na spis). Překvapivě tolik populární korupce ve státní správě je ve srovnání s loupežemi nebo krádežemi motorových vozidel pro policisty statisticky jen okrajovou činností.
„V době krize se nedá předpokládat, že by lidé zbůhdarma investovali skoro sto tisíc do šifrovacích technologií, kdyby jejich obavy, že se počet odposlechů nesnižuje, byly plané,“ řekl serveru týdeníku Euro šéf bezpečnostní firmy Probin Jiří Schmidt. I když šifrovací telefony Sagem, které znemožňují odposlouchávání hovoru, stojí kolem 90 tisíc korun, je o ně stále větší zájem. Jen firma Probin, lídr českého trhu s bezpečnostními technologiemi, jich za první pololetí letošního roku prodala 65, zatímco za celý rok 2008 pouze 78.
Dosavadní prodeje tak atakují rekord z roku 2006, kdy Probin prodal 106 šifrovacích telefonů Sagem. Tehdy však francouzská firma uvedla na trh nový model a část prodejů jde na vrub obměny telefonů za zvýhodněných podmínek. Celkový obrat Probinu, který se specializuje na odhalování odposlouchávacích a jiných monitorovacích zařízení, sice v souvislosti s globální krizí loni poklesl o 20 procent, marže se ale o 13 procent zvýšila. „Z toho plyne, že odpadli malí zákazníci a stouply zakázky od velkých firem,“ vysvětluje šéf Probinu Jiří Schmidt.
Šifrovací telefony a šifrovací software do dražších manažerských modelů obvykle slouží vedoucím pracovníkům, nejčastěji stavebních firem a výše postaveným funkcionářům státní správy (ti si je anonymně pořizují prostřednictvím soukromých firem), k zajištění bezpečnosti sdělovaných informací. Je to pro ně, podle Jiřího Schmidta, efektivnější obrana obchodního tajemství než se pouštět do trestních oznámení a soudních sporů.
Také ředitel bezpečností firmy Goldsilver Pavel Maletinský současný trend zvýšených prodejů šifrovacích telefonů potvrzuje: „Nárůst tu je, proti minulému roku o 45 až 50 procent. Ale problém je v tom, že telefon sám o sobě nezajistí, že si někdo rozhovor stejně jinými prostředky nenahraje. Stačí štěnice v kanceláři nebo v autě. Hitem současnosti jsou proto zařízení, která šifrují SMS nebo chaty na telefonních komunikátorech.“
Podsvětí už nemluví, pouze si dopisuje. Kdeže jsou časy naivních fotbalových kapříků! Veškerý hovor je pouze nezávazný, maximálně s odkazem na datový tok. A tam se šifruje ostošest. Telefony fungují na principu převodu hlasu do digitální podoby, zašifrování dat a jejich přenosu do jiného stejně vybaveného telefonního přístroje. U datového toku je to podobné, nikdo ovšem nahlas nevysloví ani slovíčko. Kdo by studoval, zda mu u zářivky na stropě nebo v květináči nepřibyla černá tečka mikrofonu.
„Šifrování je jediný legální způsob, jak zamezit odposlechu, protože měniče hlasu jsou v Česku zakázané,“ vysvětluje Schmidt. „V Maďarsku se nesmí používat žádná ochrana proti odposlechu. Na Slovensku musí každý prodejce šifrovacího telefonu umožnit orgánům státní správy umožnit dešifrování pod hrozbou pokuty 160 tisíc eur (přes čtyři miliony korun).“
V Česku zákon o elektronických komunikacích ukládá operátorům povinnost pro účely trestního řízení znemožnit na požadovanou dobu provozování mobilního telefonu, který umožňuje šifrování, kódování nebo jiný způsob utajení přenášené zprávy účastníkem. Zřejmě dobře míněný záměr proti teroristům je k popukání mezi korupčníky. Ti by tak i bez využití svých finančních možností rychle zjistili, že závada není na jejich aparátu, ač to tvrdí operátor, který nemůže lhát, že mu spadla na měsíc celá síť.
„Velmi levně by se tak dozvěděli, že jsou odposloucháváni a jejich šifrovací telefon by se tak proměnil v detektor odposlechů,“ dodal Schmidt. Česká policie proto ke své chvále tuto možnost nadělenou poslanci a senátory vůbec nevyužívá.
Průměrná délka odposlechu
rok / počet dnů
2004 / 81,23
2005 / 88,76
2006 / 92,42
2007 / 100,61
2008 / 86,58
Zdroj: Policejní prezidium
Subjekty, které mají oprávnění provádět v Česku odposlech
Policie
Celní správa
Vojenská policie
Vězeňská služba
Bezpečnostní informační služba
Úřad pro zahraniční styky a informace
Státní zastupitelství
Zdroj: Policejní prezidium
Počty odposlechů v letech 2004–2008
rok / 2004 / 2005 / 2006 / 2007 / 2008
Policie 9610 / 7330 / 7672 / 5941 / 4973
Insp. MV 143 / 171
Voj. pol. 5
Celníci 1809
celkem 9610 / 7330 / 7672 / 7898 / ?
Zdroj: Policejní prezidium
