tisk ]Štěnice v ústavu pro totalitu?
Kriminalisté hledají už dva dny odposlouchávací techniku v instituci, která mapuje léta totality PRAHA Je to až šokující paradox: Ústav pro studium totalitních režimů zakouší na vlastní kůži pocit totalitní praktiky. Jeho vedení se obává, že je dlouhodobě odposloucháváno. Prozatímní šéf ústavu Zdeněk Hazdra začal mít podezření na protizákonné odposlechy, jakmile vyšlo najevo, že důležité interní jednání týkající se budoucnosti ústavu a jeho zamýšleného stěhování z centra na okraj Prahy pronikala k nepovolaným osobám. Ty je pak podle Hazdry zneužívaly ve svůj prospěch. V této souvislosti se spekuluje o nevýhodné výměně nemovitostí v hodnotě půl miliardy korun.
Jak ukrást informaci
Jakmile to Hazdra zjistil, oznámil své podezření, že kancelář ředitele jeho sekretariátu je odposlouchávána, policii.
„Ano, naši kriminalisté navštívili ústav ve středu v pozdních hodinách kvůli oznámení, které jsme obdrželi,“ řekl MF DNES Tomáš Hulan z pražské policejní správy. Vyšetřování podle něj stále pokračuje. „Proto vám k němu nemohu říci víc,“ dodal Hulan.
Ředitel ústavu Hazdra se s kriminalisty dohodl, že ani on nebude výsledky vyšetřování až do jeho ukončení komentovat. Jen jeho mluvčí Jiří Reichl potvrdil opakovanou přítomnost kriminalistů v budově ústavu. Fakt, že policie hledala ve středu a pak i včera ráno v Ústavu pro studium totalitních režimů odposlechy, přiznala MF DNES i členka správní rady ústavu Petruška Šustrová.
„Tu informaci jsem obdržela a neumím si stále vysvětlit, kdo a koho mohl odposlouchávat. Určitě by se to mělo i vzhledem k pověsti tohoto pracoviště co nejdříve vyšetřit,“ domnívá se Šustrová, jež má jako disidentka s odposlechy z let totality nepříjemné zkušenosti.
Proč tedy kriminalisté zkoumají přítomnost „štěnic“ v Ústavu pro studium totalitních režimů již druhý den? Šéf firmy Probin, která se specializuje ochranu proti odposlechům, Jiří Schmidt vysvětluje, že kriminalisté si mohli až dodatečně přivézt potřebnou techniku k vyhledávání štěnic. Proto také pokračují v prohlídce.
Kromě toho nebývá vždy jednoduché zjistit, odkud a kam který kabel vede.
„Pokračující vyšetřování si můžeme vysvětlit i tím, že štěnice tam mohla být, ale policie zjistila, že si ji už dříve někdo odnesl,“ dodává Schmidt.
Možné je podle něj koneckonců i to, že informace vynášeli zaměstnanci ústavu, kteří jednání o stamilionových majetkových transakcích poslouchali za dveřmi – typově zvědavé sekretářky. „Policie tedy může vyšetřovat přítomnost štěnic, ale i vynášení přísně důvěrných informací o ústavu. Ono to někdy vyjde – pokud jde o výsledek – nastejno,“ dodává expert.
Odposlech hledal už Pernes
Policie hledala odposlech v ústavu už v dubnu, přivolal ji tehdejší ředitel Jiří Pernes. Ústavem už několik týdnů zmítají problémy.
Historik Pernes vydržel v čele ústavu zhruba půldruhého měsíce. Odejít musel kvůli údajnému plagiátorství. Pernes argumentuje tím, že autorce diplomové práce, kterou citoval ve své knize, poděkoval už v předmluvě, navíc ji i jmenovitě šestnáctkrát citoval v textu publikace, takže se nepovažuje za plagiátora. Jeho argumenty ale neobstály.
***
„Neumím si vysvětlit, kdo a koho mohl odposlouchávat.“ Petruška Šustrová členka správní rady ústavu
