Šmíruje se pořád více. Češi se bojí

Šmíruje se pořád více. Češi se bojí

Zájem Čechů o technická zařízení, se kterými lze tajně sledovat pohyb osob i aut či pořizovat zvukové nebo obrazové záznamy, se v posledních letech prudce zvyšuje. Většina Čechů se ale proti možnému špehování a sledování cítí bezbranná a obává se ho.

Zvýšený zájem o sledovací zařízení potvrzují desítky obchodů s touto technikou i široká nabídka na internetu. Na koupi jednoduchého zařízení přitom stačí zhruba tři tisíce korun. Zařízení se špičkovým obrazem i zvukem, záznamovým zařízením a velkým dosahem je ale podstatně dražší.

Když jednám s klientkou, sleduji, jak zachází s kabelkou, zda tam nemá magnetofonsociální pracovnice Marta

Lidé si stále častěji nahrávají třeba návštěvy u lékaře, schůzky s realitními agenty či komunikaci s úřady, aniž to nahrávaní vědí. Legalita je ale sporná.

Nové problémy

„Když jednám s klientkou, sleduji, jak zachází s kabelkou, zda tam nemá magnetofon,“ řekla Právu sociální pracovnice Marta. „Obezřetně volím slova, když něco radím klientovi,“ potvrdil psychiatr Pavel.

Zařízení si pořizují jednotlivci i firmy.

Při rozhodování, jak s ním naložit či kdy a při jaké příležitosti jej lze použít, by se ale uživatelé měli nejdříve raději poradit s právníkem, zda se sami nedostávají do konfliktu se zákonem. Pokud tato technika slouží k ochraně a hlídání bytu, chaty, chalupy či garáže před nezvanými hosty a nezabírá kolemjdoucí a veřejná prostranství, je to většinou v pořádku.

„Rodí se nový okruh právních problémů, na který není česká justice ani judikatura připravena,“ upozorňuje advokátka Petra Ledvinková.

Nenápadné monitorování

Za patnáct set korun si může každý na internetu zcela anonymně koupit kompaktní malou štěnici s velmi citlivým mikrofonem. Lze ji snadno umístit do krabičky cigaret, zasunout do křesla, položit do knihovny či připevnit na stolní lampu. Za tisíc korun je pak k dostání GPS lokátor, který zjistí pozici nejen psa, ale také třeba dítěte nebo osoby, pokud jí lokátor umístíte do tašky, kabelky či kufru auta.

V malém a nenápadném flash disku se může skrývat diktafon, který vydrží nahrávat až neuvěřitelných 16 hodin. Jednoduché špionážní brýle s kamerou si pořídíte za pouhé tři tisíce. Obdobně poslouží i elegantní propisovací tužka ledabyle zastrčená v kapsičce saka.

Otočné kamery s HD rozlišením zase umožní sledovat a monitorovat jakýkoli prostor. Okamžitě zareagují na jakýkoli pohyb v monitorovaném prostoru.

Co je legální

Použití takové techniky je legální, pokud ji používáte výhradně pro svoje potřeby, třeba k ochraně své osoby, a současně neomezujete jiné. Například když jdete na problematickou schůzku, kde čekáte nátlak vašeho obchodního partnera či máte podezření, že vás chce někdo vydírat či zkompromitovat. Nebo když sledujete, zda se vám do bytu či obchodu nevloupává zloděj.

Takto získaný důkaz by mohla uznat i policie a soudy, klíčové je, že je to způsob ochrany vaší osoby. Jenže už zde se rýsuje určitá hranice. Pokud nahrávku vloupání, při hledání pachatele či odcizeného předmětu, zveřejníte na internetu, vystavujete se sám postihu. Nemáte totiž zlodějem podepsaný souhlas se zveřejněním.

Pozor na stalking

Záznamy mohou být často jen přínosem pro možné získání informací o uložení dalších důkazních materiálů či svědcích pro soudní řízení. „Nicméně ne všechny získané důkazy lze použít,“ vysvětluje advokátka Iva Pavlíková.

Fotografie a nahrávky jsou až na výjimky chráněny zákonem jako osobní projevy subjektu, a pokud jsou získané bez souhlasu a vědomí osoby, nejsou použitelné při soudním řízení. Dlouhodobé sledování může představovat trestní čin stalkingu.

Osoba, která přijde na návštěvu a nechá v domě odposlouchávací zařízení, tak může jinému způsobit vážnou újmu na právech tím, že využije omylu odposlouchávaného, který si myslí, že je v soukromí, a informace, které sděluje, nebo činnosti, které dělá, nejsou přístupné dalším osobám.

Tresty jsou mírné

„Použití nahraných informací k tomu donutit poškozeného, aby něco dělal či se něčeho zdržel, by mohlo být vydíráním,“ doplňuje Ledvinková.

Jenže jak upozorňují právníci, česká legislativa slídění, špehování či porušování ochrany soukromí sice trestá, ale ne příliš tvrdě, kvůli malé opoře v zákonech. Skandalizovat někoho se tak vyplácí, „přínos“ může být vyšší než případné pokuty a ztráty.

  • Datum: 4. 2. 2019
  • Autor: Jiří Vavroň, Jan Holý
  • Zdroj: Právo